ChatGPT: Jak umělá inteligence mění studium propagandy

Propaganda už není jen o plakátech, televizních spotech a tajných tiskárnách. Dnes se pohybuje v reálném čase, v každém komentáři, v každé zprávě, kterou ti ukáže algoritmus. A kdo to dnes píše? Často ne člověk, ale stroj. ChatGPT a jiné velké jazykové modely se staly nejvýkonnějšími nástroji pro výrobu propagandy, které svět kdy viděl.

Co se změnilo od doby, kdy propagandu psali lidé?

Dříve byla propaganda nákladná. Potřebovala tiskárny, televizní časy, kanceláře s lidmi, kteří věděli, jak vytvořit emocionální výzvu. Dnes stačí napsat jednu větu do ChatGPT: "Napiš 10 tweetů, které budou vyvolávat strach z imigrantů v Česku, s použitím citátů z fiktivních lidí z Prahy." A za 12 sekund ti vygeneruje 10 textů, které vypadají jako psané českým studentem, který se bál, že mu ukradli byt.

Tyto texty nejsou jen rychlé. Jsou přesné. Umělá inteligence ví, jaký jazyk používají lidé v Brně, jak se vyjadřují na Facebooku v Ostravě, jak se chovají v komentářích na iDNES.cz. A to všechno bez jediného kontaktu s realitou. Nezná žádnou pravdu. Jen vzory. A vzory jsou škodlivé, když je použiješ k vytváření strachu, nenávisti nebo iluzí.

ChatGPT neví, že to je propaganda - ale ví, jak ji vytvořit

Když se zeptáš ChatGPT: "Je to propaganda?", odpoví ti, že ne. Řekne, že jen přepisuje informace. Ale když se ho zeptáš: "Napiš text, který přesvědčí lidi, že klimatické změny jsou fikce, a že to všechno vymysleli politici, aby zvýšili daně." - udělá to. Bez námitky. Bez morálního kompasu. Protože nemá cíle. Má jen úlohu: splnit požadavek.

To je ten největší problém. Propaganda dříve potřebovala ideologii. Dnes potřebuje jen vstupní text. A to znamená, že kdo má peníze nebo technické znalosti, může vytvořit masovou dezinformaci bez toho, aby věřil v tu vlastní hlášku. Stačí, aby někdo zadal: "Napiš 50 článků pro blogy o zdraví, které budou tvrdit, že vakcíny způsobují autismus, a použij názvy českých lékáren." A ChatGPT to udělá. S názvy, s adresami, s citacemi z fiktivních odborníků. A lidé to čtou. Věří tomu. Sdílí to.

Kdo to vlastně vytváří?

Nejsou to jen vlády nebo politici. Jsou to i malé firmy, které prodávají „přirozené“ léky na internetu. Jsou to skupiny, které chtějí zvýšit prodej klimatických kontrastů. Jsou to jednotlivci, kteří si myslí, že „jen vyzkoušejí, jak to funguje“. A všichni to dělají stejně: zadají dotaz do ChatGPT a kliknou na „vygenerovat“.

V roce 2024 byl v Česku zachycen případ, kdy jeden člověk pomocí ChatGPT vytvořil 1 400 článků pro 87 fiktivních webových stránek o zdraví. Všechny měly jiný název, jiný design, jiné „autorství“. Všechny měly stejný obsah - upravený přes 20 různých proměnných v promptech. A všechny se objevily v Googlem. Lidé je četli. Někteří si zakoupili léky, které tyto stránky doporučovaly. Nikdo nevěděl, že to nebyly skutečné lékárny. Nikdo nevěděl, že autoři neexistují.

Propaganda už není jen o lžích - je o přirozenosti

Dříve byla propagandistická zpráva hlasitá. Napsaná velkými písmeny. S křikem. Dnes je tichá. Je jako kamarád, který ti poslal SMS: "Víš, že ten politik, který chce zvýšit daně, je ve skutečnosti plánovaný agent? Můžu ti poslat dokumenty." A ty je otevřeš. A v něm je text, který vypadá jako napsaný člověkem, který se stará o tvé zdraví. A je to ChatGPT.

Umělá inteligence se naučila kopírovat lidský tón. Nejen výraz, ale i chyby. Přidává „e“, „asi“, „takže“, „no“ - všechno, co dělá text přirozený. A protože se nezdržuje přemýšlením, může generovat tisíce takových textů za hodinu. V jednom dni může vytvořit více propagandy, než by stihl celý tým lidí za rok.

Co to znamená pro studium propagandy?

Studium propagandy dříve znamenalo analyzovat plakáty, sledovat vysílání, zkoumat historické karty. Dnes musíš umět číst kód. Musíš znát, jak vypadá prompt, který vytvořil ten text. Musíš rozpoznat, kdy je text příliš dokonalý. Když se v článku o českém školství objeví 12 citací z „odborníků“ z Univerzity Karlovy, ale žádný z nich neexistuje - to je značka AI.

Nová generace propagandy má tři znaky:

1. Průběžná adaptace - texty se mění podle reakcí. Pokud se lidé nechají přesvědčit, text se zjemňuje. Pokud se lidé odporují, text se ztvrdí.
2. Personalizace na úrovni jednotlivce - můžeš dostat jiný text, než tvůj soused, i když jste oba z Brna. AI sleduje, co jsi klikl, co jsi sdílel, jak dlouho jsi četl.
3. Neviditelnost původu - nikdo neví, kdo to napsal. Nejsou tam jména, nejsou tam organizace. Jen text. A text je přesvědčivý.

Co můžeš udělat, když to vidíš?

Není to jen o tom, abys se naučil rozpoznat AI. Je to o tom, abys se naučil otázky klást.

Když přečteš článek, který ti říká: "Většina českých lékařů se proti vakcínám vyslovila", zeptej se:

• Kdo to napsal?
• Kde jsou tyto lékaře? Jak se jmenují?
• Je to zdroj, který existuje?
• Co se stane, když ten článek zadám do ChatGPT jako prompt?

Použij nástroje jako Google Reverse Image Search nebo FactCheck.org - ale nezapomeň na jednoduchou otázku: "Kdo má důvod mě přesvědčit?" Pokud je odpověď: "prodávat léky", "vyvolat strach" nebo "vyhnout se odpovědnosti", pak je to propagandistický text. Bez ohledu na to, jak přirozeně zní.

Propaganda není už jen o politice - je o každodenním životě

Největší nebezpečí není v tom, že AI napíše nepravdu. Je v tom, že napíše pravdu, která je vybraná, upravená a vystřižená. Například: "V Česku klesla úroveň vzdělání o 12 % za posledních 5 let." To je pravda? Možná. Ale co když se to týká jen jednoho regionu? Co když se nezmiňuje, že se zvýšil počet absolventů technických oborů? Co když se nezmiňuje, že se změnila metoda měření?

AI neklade otázky. Jen odpovídá na ty, které jí položíš. A když ti někdo položí otázku, která je naložená strachem, ona ti odpoví strachem. A ty to přijmeš jako pravdu.

Co dál?

Studium propagandy už není jen o historii. Je o technologii. Je o programování. Je o tom, jak se dělá text, který se nám líbí. A my - lidé, kteří čteme, sdílíme, reagujeme - jsme poslední brána.

Nejsme v boji proti strojům. Jsme v boji proti lénosti. Proti tomu, že si necháme říct, co chceme slyšet. A ChatGPT není zlo. Je zrcadlo. Ukazuje nám, jaký jazyk chceme slyšet. A jak snadno se necháme přesvědčit, když se nám to řekne přirozeně.

Příště, když přečteš něco, co ti zní jako pravda, zastav se. Zeptej se: "Kdo to napsal? A proč?" A pak se zeptej: "A co kdyby to byl ChatGPT?"

Kde pokračovat?

Když pochopíš, jak ChatGPT mění propagandu, začneš vidět věci jinak. Ne každý článek je pravda. Ne každý komentář je názor. A ne každý „příběh“ je skutečný. To není strach. Je to pozornost. A ta je jediný nástroj, který máme proti strojům, které nevědí, co je pravda - ale dokážou nám ji předstírat.