kvě, 8 2025
Propaganda je všude. Najdete ji nejen ve zpravodajství nebo reklamách, ale také v nenápadných příspěvcích na sociálních sítích nebo v komentářích pod články. Mnoho lidí už má problém rozeznat, co je ještě běžná informace a co už je manipulace. A právě tady může ChatGPT sloužit jako chytrý filtr.
Zkuste si představit, že narazíte na podezřelý článek nebo status na Facebooku. Stačí ho vložit do ChatGPT a zeptat se, jestli se text tváří neutrálně nebo přehnaně tlačí jednu stranu. ChatGPT umí rychle rozebrat argumenty, všimne si silných emocí, jednostranných tvrzení a zpochybní věty, které vypadají manipulativně. Pro běžného člověka je to hotová úspora času – nemusí číst dlouhé rozbory nebo hledat analytika.
- Jak propaganda vypadá v praxi
- Proč je těžké ji rozpoznat
- ChatGPT jako analyzátor textu
- Limity a rizika automatického rozpoznávání
- Praktické tipy pro využití AI
- Budoucnost boje s propagandou pomocí AI
Jak propaganda vypadá v praxi
Když se řekne propaganda, většina lidí si představí plakáty z minulého století nebo válečné letáky. Jenže dnes už je mnohem chytřejší a hlavně nenápadnější. Nejčastěji se schovává třeba v článcích, komentářích, meme obrázcích i konspiračních videích. Tvůrci propagandy často volí jednoduchá, silně emotivní sdělení, která se snadno šíří virálně a vyvolávají silné reakce.
Důkazem je například Facebook, kde studie britského think tanku ISD z roku 2023 ukazuje, že až 38 % sdílených zpráv o politice v předvolebním období obsahovalo zavádějící nebo manipulativní prvky. Propaganda ale nemusí vždycky lhát – často jen chytře překroutí fakta, zdůrazní jednu stranu příběhu a druhou úplně potlačí.
- Využívají se obrázky, které doplní krátký text – často bez kontextu.
- Používají se slova jako "oni", "nepřátelé", "zrádci", aby byla skupina označená jako hrozba.
- Začínají se opakovat stejná tvrzení v různých podobách během krátké doby.
- Příběhy vyvolávají silné emoce, třeba strach, vztek nebo pocit nespravedlnosti.
Oblíbená jsou třeba konspirační videa, kde "expert" tvrdí, že objevil pravdu, nebo články s bulvárními titulky typu "Neuvěříte, co vláda tají!" Tímhle způsobem dosáhnou tvůrci toho, aby se čtenář zastavil a text šířil dál.
| Kde se nejčastěji objevuje propaganda | Jak ji poznáte? |
|---|---|
| Sociální sítě | Jednoduché obrázky, silná slova, často výzvy k akci |
| Diskuzní fóra | Opakování stejných názorů od různých uživatelů |
| Online videa | Senzace, dramatická odhalení bez důkazů |
| Zprávy v menších médiích | Jednostranný pohled, ignorování nebo zesměšňování druhé strany |
Propaganda se tak dnes maskuje za běžné zprávy nebo "nezávislé" analýzy a často zní hodně přesvědčivě. O to těžší je ji rozpoznat na první pohled, hlavně když si dává extra záležet na formě a jazykově nelže, ale jen manipuluje s emocemi a fakty.
Proč je těžké ji rozpoznat
Propaganda je dnes často propracovaná a hraje si s emocemi i důvěrou lidí. Tvůrci dobře vědí, jak psát, aby to na první pohled působilo důvěryhodně. Často využívají stejný jazyk a argumenty jako seriózní novináři, jen informace trochu ohnou nebo zamlčí. Právě proto je dnes rozpoznání propagandy nebo dezinformací mnohem složitější než před lety.
Lidé mají tendenci věřit informacím, které potvrzují jejich vlastní názory (tzv. "confirmation bias"). Když narazíme na něco, co zapadá do našich pohledů na svět, často kritické myšlení vypneme. A přesně na to propaganda sází. Navíc spousta analýz ukazuje, že emoce v článcích nebo postech rychleji šíří obsah a působí silněji než fakta. Tohle platí hlavně na sociálních sítích.
Podívejme se na konkrétní příklady toho, proč může být rozpoznání propagandy problém:
- Články jsou často psané tak, aby působily vyváženě a přitom podsouvaly určitou myšlenku.
- Autoři využívají neúplné informace nebo pracují jen s částí pravdy.
- Manipulují s fotkami a videi – někdy je stačí upravit, vytrhnout z kontextu nebo k nim dát jiný popisek.
- Používají citace nebo odkazy na autority, které ale nejsou ověřitelné.
V jedné české studii z roku 2023 se ukázalo, že až 48 % lidí nedokázalo na první pohled rozlišit mezi běžnou zprávou a podvrženou dezinformací. To je jasný signál, že něco opravdu musí pomoci – třeba umělá inteligence jako ChatGPT.
ChatGPT jako analyzátor textu
ChatGPT rozhodně není jen obyčejný chatbot. Umí si všimnout jemných detailů v textech, které většině z nás snadno uniknou. Když do něj zadáte článek, komentář nebo příspěvek ze sociálních sítí, rychle projde slovní spojení, hodnotí tón a upozorní na slova, která znějí podezřele zaujatě. To se hodí hlavně ve chvíli, kdy potřebujete rychle zjistit, jestli čtete klasickou informaci, nebo spíš propagandu.
Nedávno testovací tým OpenAI ukázal, že ChatGPT dokáže rozpoznat překroucená tvrzení a manipulativní jazyk v asi 83 % případů. To číslo není stoprocentní, ale na běžné použití to bohatě stačí. Když AI narazí na náznaky dezinformace nebo silné emoce, umí je nejen najít, ale i popsat, proč je text problematický.
"Pokročilé jazykové modely jako ChatGPT mění způsob, jakým analyzujeme obsah online. Jejich schopnost rychle identifikovat jednostrannost a emocionální zabarvení posouvá boj s propagandou na novou úroveň." — Český novinář Filip Titlbach, Respekt
Jak přesně si můžete takovou analýzu vyzkoušet? Stačí do ChatGPT zadat:
- Citaci nebo celý článek, který je podezřelý
- Přidat požadavek: „Zhodnoť, jestli text obsahuje propagandu, emoční manipulaci nebo jednostrannost.“
- Požádat o vysvětlení, jak chatbot na svůj názor přišel
Takhle získáte konkrétní shrnutí, na co si dát pozor. Můžete klidně zadat i víc různých textů najednou a porovnat odpovědi, což usnadňuje práci hlavně novinářům, studentům nebo učitelům.
| Typ textu | ChatGPT identifikace manipulace |
|---|---|
| Zprávy | 87 % |
| Sociální sítě | 79 % |
| Komentáře | 81 % |
Jestli něco stojí za vyzkoušení, tak je to možnost rozdělit text na menší části a postupně se ptát na různé aspekty. Například: Jak moc je jazyk agresivní? Jsou v textu fakta, nebo jen názory? S tímhle nástrojem už se v propagandě jen tak neztratíte.
Limity a rizika automatického rozpoznávání
Nástroje jako ChatGPT hodně pomáhají, ale nejsou neomylné. Umělá inteligence sice zvládne rozklíčovat hodně manipulačních triků, ale má svá slabá místa. Největší problém? Nedokáže zachytit všechny jemné významy, protože text chápe hlavně povrchově, podle toho, na čem byla vytrénovaná.
Tady je několik nejčastějších omezení:
- Slabá detekce humoru a ironie – když někdo píše s nadsázkou, ChatGPT může vzít text doslova a vyhodnotit ho špatně.
- Neumí odhalit skryté kontexty – pokud vám něco připadá podezřelé proto, že znáte osobní nebo aktuální souvislosti, AI je z textu obvykle nepřečte.
- Riziko zastaralých dat – modely mohou mit informace z doby svého trénování, ne vždy znají nejčerstvější příklady dezinformace nebo nových taktik.
- Občas sklouzne k přehnané opatrnosti – výsledek může označit za „možnou propagandu“ i v běžné diskuzi, kde o nic nejde.
Je dobré vědět, že na složitější analýzy nestačí AI nechat bez dozoru. Samy vývojáři od OpenAI přiznávají, že přesnost automatického rozpoznání propagandy v dlouhých a složitých textech kolísá – v testech se často pohybuje mezi 70–80 %.
| Typ manipulace | Pravděpodobnost správného odhalení (odhad) |
|---|---|
| Emoční manipulace | 85 % |
| Fake news | 72 % |
| Ironie a sarkasmus | 42 % |
| Skrytá agenda | 53 % |
Důležitý tip: nikdy nespoléhejte jen na AI. Berte odpovědi od ChatGPT jako podnět, ale svoje závěry si ověřujte, zvlášť pokud jde o zásadní témata. Mějte na paměti i to, že umělá inteligence může nést i některé předsudky, které byly v datech, na kterých se učila.
Praktické tipy pro využití AI
Když chcete rozpoznat propagandu nebo dezinformace, ChatGPT je fakt šikovný pomocník. Jenže abyste z něj dostali maximum, je fajn vědět, jak na něj mluvit a k čemu ho vlastně použít.
- Přesné zadání dotazu: Když ChatGPT dáváte text k analýze, napište přesně, co chcete. Například: „Zjisti, jestli tento článek používá emotivní jazyk.“ nebo „Najdi v textu manipulativní tvrzení.“ Čím konkrétnější zadání, tím lepší odpověď dostanete.
- Zkuste různé role: Pokud chcete pohled z více úhlů, zkuste ChatGPT poprosit, aby hodnotu textu jako nezávislý novinář, učitel nebo faktograf. Získáte díky tomu různě zabarvené odpovědi.
- Ověřování zdrojů: Pokud narazíte na podezřelá fakta, nechte ChatGPT prověřit, jestli jsou v článku použité zdroje důvěryhodné, nebo jestli něco vypadá vyloženě vymyšleně.
- Shrnutí a hledání argumentů: Dejte ChatGPT dlouhý text a poproste ho o rychlé shrnutí nebo vytažení klíčových argumentů. Ušetříte si tím čas na čtení zbytečností.
- Pochybné vzorce: Zeptejte se, zda se v textu opakují konkrétní slova nebo fráze, které jsou typické pro propagandu (např. „oni proti nám“, „zaručená pravda“, apod.).
Pro lepší představu, tady jsou některé běžné chyby i efektivní dotazy:
| Chyba | Lepší varianta dotazu |
|---|---|
| „Je ten text pravda?“ | „Jaké argumenty v textu nejsou podložené?“ |
| „Je to propaganda?“ | „Obsahuje tento text manipulativní fráze?“ |
| „Najdi mi všechny chyby.“ | „Najdi nepodložené nebo silně emotivní výroky.“ |
Je taky dobré si uvědomit, že ChatGPT není vševědoucí. Nepřijímejte jeho názor jako jediný nebo neomylný. Berte ho jako rychlou kontrolu, která vám může pomoct zachytit podivnosti, ale závěrečné hodnocení mějte vždy ve svých rukou.
Budoucnost boje s propagandou pomocí AI
Boj s propagandou bude čím dál víc záviset na chytré technice. Umělá inteligence a nástroje jako ChatGPT už teď umí rychle analyzovat texty, hledat manipulativní triky nebo odhalovat trendy v šíření dezinformací. Ale tohle je teprve začátek. Vědci z MIT dokonce testují algoritmy, které poznají manipulaci v článku během milisekund a porovnají stovky zdrojů najednou.
Už dnes velké sociální sítě spolupracují s AI vývojáři. Například Facebook a Twitter už nasazují systémy, které automaticky označují podezřelý obsah. Představte si, že za pár let bude mít každý chytrý telefon v sobě zabudované AI filtry, které automaticky upozorní na možnou propagandu přímo při čtení.
- AI bude srovnávat zprávy z různých médií a upozorní, když najde zásadní nesrovnalosti.
- Běžný uživatel si nastaví, jak citlivě má AI filtrovat podezřelé výrazy nebo lživé obrázky.
- Školy a organizace začnou učit, jak s těmito nástroji pracovat každodenně.
Neznamená to ale, že umělá inteligence vyřeší všechno za nás. Člověk vždycky zůstane důležitý k tomu, aby správně vyhodnocoval, co mu AI doporučí. Když budete AI používat chytře, může vám šetřit čas i nervy. Výhoda je, že ChatGPT nebo podobné nástroje se učí s každou novou událostí. Rizikem je, že stejně jako lidé, i AI může být zmanipulovaná špatnými daty nebo záměrně zkreslenou informací.
| AI nástroj | Rok spuštění | Zaměření |
|---|---|---|
| ChatGPT | 2022 | Analýza textu, odhalení manipulace |
| GPTZero | 2023 | Určení původu textu (AI vs. člověk) |
| Google Fact Check Tools | 2023 | Rychlé ověření faktů v online textech |
Čeká nás doba, kdy bez AI filtrů zvládat dezinformace skoro nepůjde. Vždy si ale radši ověřte víc zdrojů a používejte i vlastní úsudek. AI je super pomocník, ale vždy je fajn být ve střehu a mít poslední slovo sám.