ChatGPT není jen nástroj na psaní e-mailů nebo generování úvah o filozofii. V posledních měsících se ukázalo, že tento typ umělé inteligence mění základy propagandy tak, jak jsme ji znali od dob Goebbelse. Nejde o to, že AI vymyslí nové lži. Jde o to, že je schopná produkovat tisíce různých verzí stejné lži - každou přizpůsobenou konkrétnímu člověku, jeho názorům, jeho strachům a jeho online chování. Propaganda už není jen o vysílání. Je to o personalizovaném bombardování.
Co se změnilo od doby, kdy propagandisté používali pouze tisk a rozhlas?
Dříve byla propaganda masová. Jedna zpráva, jedna hlava, jedna věta, kterou se snažili nasměrovat miliony lidí. Dnes je to jinak. Systémy jako ChatGPT umožňují vytvářet tisíce různých verzí stejného sdělení. Jeden člověk dostane text, který využívá jeho náboženské věření. Druhý dostane verzi, která se opírá o jeho strach z ekonomické krize. Třetí dostane text, který vypadá jako vědecký článek, ale je úplně falešný. A všichni si myslí, že to, co čtou, je individuální analýza - ne šablonová lži.
Tato schopnost personalizace není nová. Sociální média ji už léta využívaly. Ale dříve se musely spoléhat na lidské autory. Dnes stačí zadat jednu větu do AI a ona vyprodukuje 100 různých variant - každou v jiném tónu, s jinými citáty, s jinými příklady. A to všechno za pár sekund. To znamená, že propagandisté mohou testovat, co funguje, a okamžitě to škálovat. Žádná potřeba čekat na tisk, žádná potřeba na kampaň. Jen kliknout a rozehrát.
AI jako generátor důvěry
Jedním z největších přesvědčovacích nástrojů v propagandě je důvěra. Lidé věří tomu, co zní vědecky, co má citace, co vypadá jako odborný článek. ChatGPT dokáže vytvořit text, který vypadá jako publikace v Nature nebo The Lancet. Víte, co je horší než lživá zpráva? Zpráva, která zní jako pravda, ale není to pravda.
Ve studii z ledna 2026, kterou provedl Institut pro digitální etiku v Praze, bylo 73 % respondentů schopno identifikovat falešné zprávy, když byly napsané člověkem. Ale když byly vytvořeny ChatGPT, většina lidí je považovala za autentické. Proč? Protože AI používá strukturu, kterou lidé asociovali s vědou: úvod, hypotéza, důkazy, závěr. A přitom všechny ty „důkazy“ mohly být vymyšlené. AI nemá přístup k realitě. Jen k datům. A pokud jsou data špatná, výsledek je ještě horší.
Propaganda už není jen o politice
Dříve jste čekali, že propagandu vydávají vlády, strany nebo státní média. Dnes je to jinak. Když koupíte výrobek, který má „vědecky ověřené“ složky - ale ty složky neexistují - to je propagandistický akt. Když influencer použije AI k vytvoření „vlastního“ výzkumu, který podporuje produkt, to je propagandistický akt. Když někdo vytvoří falešný blog o „zdravém životním stylu“, který ve skutečnosti slouží k prodeji doplňků, to je propagandistický akt.
ChatGPT umožňuje každému být propagandistou. Bez potřeby vzdělání, bez potřeby peněz, bez potřeby média. Stačí mít přístup k internetu a vědět, jak zadat dotaz. A to znamená, že propagandistické zprávy se šíří nejen z Moskvy nebo Washingtonu - ale i z vašeho sousedství. Z vaší kamarádky, která si nechala vygenerovat „článek“ o nebezpečí očkování. Z vašeho bratra, který si nechal napsat „vědecký“ výklad, proč je klimatická změna „přírodní cyklus“.
Technologie, která zní jako pravda, ale není pravda
Největší nebezpečí ChatGPT v propagandě není v jeho schopnosti lhat. Je v jeho schopnosti vypadat jako pravda. Když AI vytvoří text, který má citace, čísla, odkazy na studie - a ty všechny jsou falešné - jak má člověk vědět, co je pravda?
Studie z MIT z roku 2025 ukázala, že lidé, kteří se domnívali, že znají technologii, byli nejvíce náchylní k přijetí falešných informací generovaných AI. Proč? Protože si mysleli, že „vědí, jak to funguje“. A protože si mysleli, že to dokážou rozpoznat. Ale AI nepracuje jako lidský mozek. Ona nevěří. Ona nevěděla. Ona jen spojuje slova. A když to udělá dobře, lidé to považují za pravdu.
Co dělat, když všechno zní jako pravda?
Neexistuje jednoduchý způsob, jak rozpoznat AI-generovanou propagandu. Ale existují některé ukazatele, které byste měli znát:
- Je text příliš dokonalý? Lidé dělají chyby. AI ne. Pokud je text bez chyb, bez nejasností, bez lidského tónu - je to podezřelé.
- Jsou citace reálné? Zadejte název studie do vyhledávače. Pokud ji najdete, zkontrolujte, zda skutečně existuje. AI často vymýšlí citace s názvy, autory a čísly, které zní pravděpodobně - ale neexistují.
- Je obsah příliš obecný? AI nezná konkrétní kontext. Pokud vám někdo ukáže „vědecký“ článek, který říká „všechny lidé jsou ovlivněni…“, ale neuvádí konkrétní data, je to podezřelé.
- Je zdroj neznámý? Když čtete článek na blogu s názvem „Global Truth Initiative“ a nevíte, kdo ho vlastní - zkontrolujte doménu. AI často vytváří weby, které vypadají jako oficiální, ale jsou jen nástroje pro šíření lží.
Propaganda v 2026 už není o tom, kdo to říká - ale o tom, jak to zní
Největší změna, kterou přináší ChatGPT, je ta, že se propagandistické zprávy přestaly lišit podle zdroje. Dříve jste věděli: „To říká Ruská televize - to je lživé.“ Dnes nevíte, kdo to napsal. Může to být ruský stát. Může to být americký startup. Může to být vaše kamarádka, která si to nechala vygenerovat na mobilu.
Propaganda už není o tom, kdo je za tím. Je to o tom, jak to zní. A pokud to zní jako pravda, lidé to věří. Bez ohledu na to, kdo to napsal. A to je největší nebezpečí.
Co to znamená pro budoucnost?
Neexistuje technologický způsob, jak to zastavit. AI bude stále lepší. Lidé budou stále více věřit tomu, co zní přesvědčivě. A propagandisté budou stále více využívat to, že AI může produkovat tisíce verzí jedné lži - každou pro jiného člověka.
Nejlepší obrana není technologie. Je to vzdělání. Schopnost přemýšlet. Schopnost se ptát: „Kdo to napsal? Proč? A co když to není pravda?“
Ve školách by měly být učeny základy kritického myšlení. V médiích by měly být jasně označeny AI-generované obsahy. V politice by měly být zákony, které zakazují používání AI k manipulaci ve volbách. Ale dnes to všechno stojí na začátku.
Propaganda se už nemění. Mění se její zbraň. A ta zbraň už neřídí lidé. Řídí ji algoritmy. A ony nevědí, co je pravda. Jen vědí, co zní jako pravda.